Dobrý den,
Petru jsem potkala na podzim roku 2012 ve Stromovce, kde ji a fenku se kterou cvičila obtěžoval můj 6ti měsíční špunt. Velmi mě zaujal styl jakým se psem Petra cvičila a zmínila jsem se doma sestře. Slovo dalo slovo a sestra s babičkou mi dali k vánocům poukaz na 10 lekcí. Pro mě byl největší problém přivolání, které si myslím je základní věcí kterou pes musí umět. Během kurzu se ukázalo, že mám vlastně celkem ustrašeného psa, který má problém se soustředit, tahá na vodítku a především mě vůbec nerespektuje jako pána!
Hodiny s Petrou mi především daly to, jak se ke svému psu mám chovat. Toto jsem opravdu nevěděla, je to můj první pes...učila jsem se jakým způsobem s ním mluvit, hrát si, chválit. Uvědomila jsem si také, že já jsem pán a bude to fungovat podle mě a ne podle psa. Pro mě asi největší ukázkou toho, že skoro vše je v pánovi a ne ve psu, bylo v okamžiku, kdy mi Petra ukázala cviky které budeme učit přímo na Gantovi. On chtěl, uměl a chápal - tehdy jsem opravdu pochopila, že nemám hloupého a neposlušného psa, ale jen to s ním neumím. Petra se mě vždy na začátku hodiny ptala, jak to jde, zda máme nějaké potíže s chováním Ganta (u nás to bylo např. přílišné hlídání si hraček a uštěkanost) a následovala ukázka řešení. Hodiny probíhaly v naprosto reálném prostředí - parky plné psů apod., takže ihned se jde na ostro. Myslím že dnes už mám se svým psem vztah pán-pes. Respektuje mě a ví, že co řeknu to platí, když je něco ,,FUJ'' tak to má nechat, má ve mě myslím i čím dál větší oporu. Máme však stále co zlepšovat, přivolání je boj, ale vím, že když se mu budu věnovat, bude to vidět.
Tereza Polatová